Rozdíly mezi vlkem a psem
2. 12. 2006
Tyto rozdíly se dají rozdělit na dvě skupiny - rozdíly v chování
(etologie) a rozdíly fyzické. V tomto článku se chci zabývat druhou
skupinou, rozdíly fyzickými.
Rozeznat většinu psích plemen od vlka není těžké, ale existují plemena,
která jsou mu velmi podobná - např. německý ovčák, husky, malamut nebo
laika. V případě československého vlčáka a jiných kříženců vlka a psa
bývá jejich rozeznání ještě těžší.
Obecné rozdíly
- Vlci nosí ocas volně svěšený dolů, zatímco psi většinou nosí ocas zdvižený.
- Psí ocas bývá často zakroucený.
- Psi nemají ocasní pachovou žlázu.
- Vlci se páří pouze jednou do roka, zatímco většina psů dvakrát.
- Psi mají větší počet štěňat v jednom vrhu. U velkých plemen není 12 štěňat výjimkou.
- Čenich většiny psů je kratší než čenich vlků.
- Vlk má odlišnou tvář díky dlouhým chlupům pod ušima, které rostou dolů a ven.
- Pes má oproti stejně velkému vlku až o 30 % menší hmotnost mozku.
- Vlk je pouze masožravec, takže jeho trávicí trakt je kratší než u psa, který je všežravcem.
- Většina vlků má klešťový skus, zatímco většina plemen psů má skus nůžkový.
Lebka
Způsob, kterým lze nejlépe odlišit vlka a psa, jsou charakteristiky lebky. Tyto rozdíly poprvé popsal N. A. Iljin, který studoval genetiku psů a vlků.
Jedním z nejvýraznějších rozdílů je velikost vnějšího úhlu, což je úhel mezi linií určenou horním a spodním okrajem očního důlku a linií určenou horním okrajem lebky (viz. obr. 2). U vlků je tento úhel velký 40 - 45 stupňů, zatímco u psů je to 53 - 60 stupňů.
Další rozdíl je ve velikosti a tvaru vydutých částí lebky, ve kterých jsou umístěny sluchové orgány a které se nachází na spodině lebeční, za jamkou čelistního kloubu. U vlků a kojotů je tento výstupek velký, vypouklý a téměř kulovitý, zatímco u psů je menší, stlačený a mírně zkroucený.
Obr. 2 - Vlčí lebka: vnější úhel